Nemusíme budovat pouze mezilidské vztahy. Pro mnoho lidí je důležité navázat vztah se zvířetem. Lidé žijící osamoceně vztah s živým tvorem vyhledávají. Pes nebo kočka jsou často jedinými společníky. Bohužel ne vždy se jedná o idylické soužití. Nejeden člověk při pořizování psa, své síly přecení. Nezanedbatelný počet takových psů pak skončí v útulku. Na druhou stranu je péče o zvíře někdy až přehnaná. Záleží na každém, kam až nechá péči o čtyřnožce zajít. Někteří psi, ale takové štěstí nemají a představa člověka o vztahu se zvířetem, je mnohdy zcestná. 
Bohužel i týrání považují někteří lidé za vztah. Nelze, ale odepřít fakt, že psi a kočky na člověka působí pozitivně. Ne nadarmo se v canisterapii používají zvířata k léčebným účelům. Tato praxe stále vzrůstá na oblibě. Psychicky nebo tělesně postižené děti i dospělí lidé, často čekají právě na to, až se budou moci s takovým zvířecím pomocníkem setkat. Navázání vztahu mezi těmito lidmi a zvířetem bývá většinou jednoduché. Děti jsou přes zvířecího pomocníka ochotné více komunikovat s okolím. Především u dětí může domácí mazlíček pomoci vybudovat kladný vztah k přírodě a zároveň děti učí zodpovědnosti a péči o živého tvora. Děcko se musí naučit určité toleranci a trpělivosti. Zvíře, ale pomáhá zlepšit i vztahy k ostatním lidem.
Majitelé psů jsou většinou velmi komunikativní. Přesto, že potkáte na ulici cizího člověka, ale oba jste majiteli psů, většinou se dáte do řeči. Máte stejné téma k hovoru a k dotyčnému člověku určitým způsobem kladný vztah. Bohužel každý chovatel ví, že k životu se zvířátkem nepatří jen veselé okamžiky. Přijde jednou chvíle, kdy nám náš zvířecí společník zestárne a zemře. Takové okamžiky bývají velmi často emocionálně náročné. Ztrátu těžce vnímají právě děti a staří lidé, pro které byl pes či kočka jediným přítelem.