Na počínání našich politiků můžeme mít my lidé rozdílné názory. A také se v mnoha případech názorově odlišujeme. Někdy jenom v některých tématech, někdy ale i naprosto. Podle toho, co se nám líbí nebo nelíbí, co vyhovuje nebo nevyhovuje ostatním a co naši politici právě dělají.
Takže jsem tu třeba já. A co se mne a mého názoru na politiku týká, uvedl bych následující:
Nelíbí se mi, když politici lžou. Nebo aspoň když lžou a neumí to. V takové chvíli pochopitelně vážně pochybuji o tom, volil-li jsem správně nebo kdo mohl takovou prolhanou kreaturu volit. A nejvíc mi pak vadí, když se někdo takový řídí nacistickým ‚stokrát opakovaná lež se stává pravdou‘ a vypadá to, že je tomu doopravdy tak, že se tím lidi vážně podaří oblbnout.
Tím pádem se mi nelíbí ani politici, kteří kradou. To je logické, podle hesla, že kdo lže, ten krade. A je mi srdečně jedno, hrabe-li politik do své, stranické nebo jiné kapsy. Stejně jako je mi jedno, zda se takové zlodějně říká státní nebo evropské dotace, odklánění, malá domů nebo jinak. Podstata je totiž vždycky stejná.
Nemám také rád politiky, kteří si kupují hlasy voličů. A to bez ohledu na to, strčí-li někdo někomu ve vyloučené lokalitě pár korun za jeho hlas nebo třeba přidává důchodcům třeba i jen jednorázově z peněz, které tento stát nemá.
A vysmívám se politikům, u nichž se provalí, že neoprávněně užívají nějaký akademický titul. Protože to si rázem vzpomenu na to, jak si Dežo psal ke svému jménu CSc. A když se ho ptali, jak k tomu přišel, upřímně odpověděl, že je přece ‚Celkom Spokojený Cikán‘. A stejně hloupé mi to připadá i u politiků, chlubících se cizím peřím, nebo těch zdánlivě nejinteligentnějších, kteří rádoby vystudovali rychlostí blesku třeba práva v Plzni.
A co kromě toho nemám rád? Lidi, voliče, kterým takoví politici nevadí. A klidně je zvolí znovu.